Podle nejnovějších údajů čínského ministerstva obchodu (MOFCOM) jsou výsledky přímých zahraničních investic v zemi v prvním pololetí roku 2024 smíšené. Zatímco skutečná výše využitých PZI meziročně klesla o 29,1 % na 498,9 miliardy juanů (v přepočtu 69,93 miliardy dolarů), počet nově registrovaných podniků se zahraniční účastí (FIE) dosáhl 26 870, což odráží meziroční nárůst o 14,2 %. Za zmínku stojí, že investice z Německa a Singapuru v Číně se v období od ledna do června zvýšily o 18,1 %, resp. 10,5 %, což poukazuje na strategické zaměření těchto zemí na čínský trh.

V první polovině roku 2024 zaznamenal čínský zpracovatelský sektor pozoruhodný nárůst přímých zahraničních investic, které přilákaly 141,9 miliardy juanů. Tento příliv představoval 28,4 % celkových PZI, což znamená zlepšení o 2,4 procentního bodu oproti předchozímu roku. Nárůst přímých zahraničních investic ve zpracovatelském průmyslu podtrhuje silnou přitažlivost tohoto odvětví pro mezinárodní investory, k níž přispívá pokračující průmyslový pokrok v Číně a podpůrné politiky zaměřené na zvýšení globální konkurenceschopnosti tohoto odvětví.

V první polovině roku 2024 se přímé investice Německa v Číně vyšplhaly na 7,3 miliardy eur, čímž překonaly celkové investice za celý rok 2023. Tento dramatický nárůst, patrný zejména ve druhém čtvrtletí, kdy investice vzrostly na 4,8 miliardy eur  z 2,48 miliardy eur (2,77 miliardy USD) v prvním čtvrtletí, podtrhuje silnou důvěru německých podniků v čínský trh. Tento nárůst je z velké části přičítán významným investicím velkých německých výrobců automobilů, kteří rozšiřují svou přítomnost v Číně a reinvestují zisky do rozvíjejících se odvětví elektromobilů a špičkových technologií. Německo je dlouhodobě předním evropským investorem, na kterého v posledních letech připadá více než polovina investic EU v Číně. Tento rostoucí investiční trend odráží strategické zaměření Německa na transformující se čínské hospodářství, zejména v oblasti zelené energie, digitální ekonomiky a pokročilé výroby.

Rostoucí investice ze Singapuru jsou na druhou stranu pozoruhodné zejména ve světle nedávného vývoje, jako je Fórum o hospodářské spolupráci Číny a Singapuru 2024, které se konalo 1. února 2024 v Singapuru. Cílem tohoto fóra, které společně pořádaly Čínská rada pro podporu mezinárodního obchodu (CCPIT) a Singapurská obchodní federace, bylo posílit obchodní spolupráci mezi oběma zeměmi. Fórum zdůraznilo prohlubující se hospodářské vztahy, přičemž Čína si udržuje pozici největšího obchodního partnera Singapuru a Singapur je pro Čínu i nadále významným zdrojem nových investic. Tento vzájemný zájem o posílení hospodářské spolupráce odráží společný závazek zvýšit vzájemné investice a posílit obchodní vazby.

Nedávný pokles celkových přímých zahraničních investic do Číny je sice výrazný, ale není nutně důvodem k obavám. Lze jej chápat z více hledisek. Zaprvé, snížení přímých zahraničních investic následuje po desetiletí soustavného růstu. Pozorovaný pokles z vysokého základu lze do jisté míry považovat za normální ekonomický výkyv. Kromě toho se čínské investiční prostředí vyvíjí, přičemž dochází k posunu směrem k většímu důrazu na high-tech a inovativní odvětví. V minulosti se hospodářský růst do značné míry opíral o investice a vývoz, postupně se však posouvá směrem k modelu rozvoje, který je poháněn především spotřebou a inovacemi. V rámci tohoto procesu se mění také struktura investic a odvětví přitahující zahraniční kapitál a příliv investic do některých tradičních výrobních odvětví a odvětví služeb nižší úrovně se mohl snížit. Tato strukturální optimalizace zajišťuje, že přímé zahraniční investice do Číny budou kvalitnější a strategicky lépe sladěné s budoucími hospodářskými cíli Číny.

Kromě toho se vzájemně prolínají globální hospodářské zpomalení, zvýšená dluhová rizika a geopolitické turbulence. Tyto faktory ovlivnily tok zahraničních investic, což vyvolalo změnu konfigurace a přizpůsobení přímých zahraničních investic v globálním měřítku. Rozvojové země, jako Vietnam nebo Indie, využívají své výhody v oblasti nákladů na pracovní sílu a daňových pobídek a konkurují Číně v oblasti výroby nižší třídy. Současně rozvinuté země, jako Spojené státy, využívající svých finančních trhů a technologických inovací, přilákaly značný příliv mezinárodního kapitálu.

Čína se však nevzdává úsilí přilákat zahraniční investice. Přestože čelí výzvám a obtížím, její potenciál a výhody v oblasti přilákání přímých zahraničních investic zůstávají zřejmé. Její postavení v mezinárodním dodavatelském řetězci je obtížně nahraditelné. Nedávné rozhodnutí společnosti Apple přesunout část výrobních kapacit zpět do továren v pevninské Číně tento bod účinně ilustruje. S postupným zlepšováním světové hospodářské situace a prohlubováním čínské politiky otevřených dveří se očekává, že Čína zůstane i v budoucnu hlavním cílem PZI. Strukturální transformace Číny a zavádění strategie rozvoje založené na inovacích poskytne zahraničním investorům širší prostor a příležitosti pro rozvoj.

Do budoucna zůstane Čína pro zahraniční investory klíčovým trhem. Očekává se, že pokročilá výroba, technologie a obnovitelné zdroje energie budou v budoucnu hnací silou růstu přímých zahraničních investic, zejména proto, že Čína posiluje svůj závazek k ekologickému rozvoji a inovacím. Nicméně investoři si musí také všímat měnící se dynamiky toků přímých zahraničních investic. Země ASEAN-6, tedy Vietnam, Malajsie, Filipíny, Thajsko, Indonésie a Singapur, zaznamenaly v období let 2013-2023 ve srovnání s Čínou vyšší růst PZI. Zejména Vietnam se stal významným příjemcem PZI, který v době napětí mezi Čínou a USA těžil z komparativních výhod, jako je levná pracovní síla a geografická blízkost. Při rozhodování mezi investováním v Číně nebo na jiných rozvíjejících se asijských trzích se investorům doporučuje, aby před přijetím významných závazků pečlivě posoudili vyvíjející se ekonomické prostředí a politické podmínky.

Zpracoval kolektiv kanceláře CzechTrade Čína (Šanghaj)

Zdroj: Dezan Shira & Associates