V březnu se vodík poprvé objevil ve výroční zprávě čínské vlády, kde je uveden jako špičkové odvětví, jehož zavádění se urychlí. Stalo se tak poté, co Peking v roce 2022 zveřejnil první národní vodíkovou strategii do roku 2035. Tato iniciativa vyzývala k nasazení nejméně 50 000 vozidel na vodíkový pohon a k výrobě 100 000 až 200 000 tun ekologického vodíku ročně do roku 2025.

Čína je pravděpodobně jednou z nejaktivnějších zemí, která se snaží popularizovat vodík a rozvíjet vodíkové hospodářství. Velkou výhodu má v tom, že se může ujmout vedení ve výrobě ekologických produktů a zařízení souvisejících s vodíkem, jako jsou elektrolyzéry, palivové články a vozidla s palivovými články, a také čpavku a metanolu, dvou nosičů vodíku. 

Vodík označují experti za čtvrtý pilíř čínské ekonomiky, který následuje úspěch země v oblasti solárních panelů, elektromobilů a lithium-iontových baterií, jež v loňském roce představovaly 1 bilion jüanů (138 miliard dolarů) vývozu a podpořily 5,2% růst hrubého domácího produktu Číny.

Zelený vodík, vyráběný z obnovitelných zdrojů energie, může také pomoci zmírnit problém nadbytečných solárních a větrných kapacit v Číně. Vloni země přidala rekordních 301 gigawattů obnovitelné kapacity, což je téměř 60 % celosvětového objemu. Její energetická infrastruktura však nebyla schopna velkou část vyrobené energie spotřebovat. Projekty zeleného vodíku mohou pomoci absorbovat část energie z obnovitelných zdrojů vyrobené v severozápadní Číně, kde se nachází většina velkých větrných a solárních projektů a kde je poptávka po elektřině nízká.

Čínské ambice ovládnout tento průmysl odrážejí ambice nejméně 40 zemí a regionů, včetně USA, Blízkého východu a EU. Podle Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie se v tomto desetiletí rozeběhne závod o technologické prvenství v oblasti vodíku, který má potenciál změnit geopolitiku energetických vztahů. Každá země má své vlastní výhody, které by jí umožnily získat podíl na vznikajícím, ale složitém vodíkovém ekosystému.

Ke složitosti přispívá také nesoulad mezi regiony s poptávkou po vodíku a regiony, které jej mohou dodávat, což znamená, že žádná země pravděpodobně nebude dominovat celému řetězci. Čína je v zajímavé situaci, protože má schopnost vyrábět i poptávku. Neexistuje sice žádná záruka úspěchu Číny, ale má potenciál dominovat výrobě elektrolyzérů a palivových článků. Čínské společnosti sice zaostávají za svými zahraničními kolegy ve výzkumu a vývoji zařízení ve špičkové oblasti, ale vítězí v cenách a rychle je dohánějí i v kvalitě.

Vyspělý a efektivní výrobní sektor v Číně usnadnil rychlé vybudování dodavatelských řetězců, což pomůže urychlit rozšiřování odvětví a snížit počáteční náklady. Vzhledem k tomu, že mnoho společností v Číně vyrábí automobily, baterie a tlakové nádoby, mohou své stávající dodavatelské řetězce přeměnit na výrobu vodíkových automobilů, palivových článků a skladovacích nádrží. Největší výhodou pro čínský vodíkový sektor je podpora vlády, přičemž velkou roli hrají státní podniky. V Číně se mnohem více zapojuje vláda, aby usměrnila pozitivní výsledky. Aby podpořil rozvoj vodíkového dodavatelského řetězce, nařídil Peking různým městům, aby vytvořila klastry, a nabídl bonus až 1,7 miliardy jüanů.

Státem podporovaná průmyslová skupina China Hydrogen Alliance, která v roce 2021 vyhlásila iniciativu Renewable Hydrogen 100, vidí do roku 2030 až 100 GW instalovaného výkonu elektrolyzérů schopných vyrobit přibližně 7,7 milionu tun zeleného vodíku ročně. Ropný gigant China Petroleum and Chemical Corporation (Sinopec) oznámil plány stát se největším výrobcem zeleného vodíku v zemi, který bude schopen do konce roku 2025 vyrábět 120 000 tun ročně.

Čína je již nyní světovým lídrem, pokud jde o instalovanou kapacitu zeleného vodíku. Ta v loňském roce činila téměř 7 GW, což je daleko před druhou Saúdskou Arábií se 2 GW. Na základě současné kapacity se Čína může stát významným vývozcem zeleného vodíku, protože jej vyrábí s nejnižšími náklady ve srovnání s ostatními regiony.

Zatímco čínští výrobci elektromobilů otevírají továrny v zahraničí a obracejí se na přátelské trhy, aby se vypořádali s omezeními vývozu, čínští výrobci vodíkových zařízení pravděpodobně přijmou stejnou strategii. Společnosti jako šanghajský výrobce palivových článků Refire a výrobce vodíkových vozidel Wisdom Motor se zaměřují na země Středního východu, kde by mohly prodávat své výrobky. Šanghajská společnost Hydrexia, která se zabývá skladováním vodíku, zkoumá možnosti výstavby čerpacích stanic v Malajsii a Vietnamu.

Jedním z klíčových problémů pro uskutečnění čínského vodíkového snu je poptávka. Přestože poptávka po tomto palivu bude v dlouhodobém horizontu obrovská, krátkodobé vyhlídky jsou nejisté kvůli současným vysokým nákladům, mizivým scénářům použití a chybějící infrastruktuře pro dodávky produktu koncovým uživatelům. To by mohlo ovlivnit čínský plán vodíkového hospodářství založeného na dotacích.

Čína potřebovala 13 let a téměř 250 miliard jüanů na vybudování dodavatelského řetězce pro elektromobily, aby se toto odvětví stalo největším na světě. Kromě toho jsou dotace pro vodíkové společnosti podstatně nižší, protože vláda v podmínkách zpomalující se ekonomiky utahuje peněženku. Vodíkový sektor v zemi se potýká s problémy s nadbytečnými kapacitami, protože ambiciózní výrobní plány místních vlád a společností předstihly pomalý růst infrastruktury a poptávky, varovala loni zpráva Citi. Tyto problémy však nezmenšily optimismus vlád a společností, které se chtějí umístit tak, aby využily příležitostí v oblasti paliva budoucnosti.

Zpracoval kolektiv kanceláře CzechTrade v Číně (Šanghaj)

Zdroj: South China Morning Post