Národní banka Srbska zvažuje, že by do budoucna mohla část státních finančních rezerv být deponována v měně Čínské lidové republiky.
V oficiálním prohlášení Národní banky Srbska (NBS) stojí, že instituce zvažuje zavést čínskou měnu jako devizní rezervu. Jüan již nyní figuruje ve valutové struktuře zahraničního dluhu Srbska a v poslední době roste jeho význam v mezinárodním platebním styku. NBS uvádí, že konečné rozhodnutí zatím nebylo učiněno, neboť je třeba projít procesem zajištění nezbytných podmínek a infrastruktury, aby bylo možné vstoupit na trh s čínskými dluhopisy.
Podle NBS konkrétní rozhodnutí o investování části srbských devizových rezerv do finančních nástrojů vedených v jüanech bude učiněno, stejně jako ve všech ostatních případech, na základě důkladné analýzy důležitých faktorů a s ohledem na skutečnost, že je čínská měna pátá nejčastěji používaná valuta v mezinárodním platebním styku a šestá z hlediska použití v devizových rezervách jednotlivých států.
Úvahy srbské centrální banky probíhají v kontextu oficiální návštěvy
srbského prezidenta Aleksandra Vučiće v Číně, během
které byly podepsány dohody o investicích do srbské infrastruktury jakož i
dohoda o volném obchodu mezi oběma zeměmi.
Zdroj: biznis.rs
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Srbsko.
Ministerstvo financí zahájilo digitální veřejnou konzultaci, aby získalo názory od podniků i soukromníků na implementaci globální minimální daně.
Letošní první čtvrtletí je charakterizováno kontinuálním poklesem průmyslové výroby. Trend pokračuje již 14 po sobě jdoucích měsíců. Nejvíce negativně ovlivnil výrobu dopravních prostředků a strojů.
Vstup na čínský trh zdravotní péče představuje lákavou příležitost pro globální investory, ale je vysoce regulovaný a silně konkurenční. Aby podniky dosáhly úspěchu, musí se obratně orientovat ve vyvíjejícím se prostředí regulace a dodržování předpisů, strategicky plánovat svůj přístup a zůstat proaktivní a adaptabilní, aby si udržely svou konkurenční výhodu a efektivně reagovaly na trendy na trhu.
V roce 2023 byla Francie již pátým rokem po sobě evropskou zemí, která přilákala nejvíce zahraničních investic, a to i přesto, že došlo k jejich poklesu o pět procent.