Takový výsledek odhaduje ve svém podzimním ekonomickém hodnocení Evropská komise.
Pouze Malta předčí Chorvatsko v růstu hrubého domácího produktu, a to mírou ve výši 4 %. Ekonomika EU27, ale i Eurozóny, by letos měla růst jen o skromných 0,6 %.
Letošní růst hrubého domácího produktu (2,6 %) by měl zůstat mezi nejvyššími v EU také v letech 2024 (2,5 %) a 2025 (2,8 %). Současně by inflace měla klesnout z aktuálních 8,1 % na 2,4 % v příštím roce a na 1,67 % v roce 2025. Takovému výsledku přispívá i letošní chorvatský vstup do Eurozóny a Schengenu.
„Lze očekávat, že chorvatský HDP poroste plynulým tempem, podporován zvýšením osobní spotřeby, růstem reálných mezd a investicemi z Fondů EU," konstatuje Komise. V minulém roce chorvatská ekonomika rostla silně o 6,3 % díky solidnímu růstu osobní spotřeby i přes podmínky vysoké inflance.
Připravil kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Chorvatsko.
Zdroj: Privredni.hr
„Čína vede v klíčových ukazatelích díky podpoře inovací, obchodních sítí, infrastruktury a kvalifikované pracovní síly," uvádí společnost Dezan Shira & Associates ve zprávě Emerging Asia Manufacturing Index 2024.
Podle vyúčtování za rok 2023 zaplatila průměrná německá domácnost s bytem o rozloze 70 metrů čtverečních za teplo 800 až 1100 eur.
Jde o průlomový krok směrem k nulovým emisím oxidu uhličitého a budoucnosti udržitelné mobility.
Nevládní organizace Attac navrhuje zavést progresivní daňový model pro zdanění bohatství. Stát tak ročně získá až 22 miliard eur na klíčové investice. Attac upozorňuje na výrazný trend bohatnutí rakouských miliardářů, což vyvolává obavy z narůstající nerovnosti a koncentrace bohatství ve společnosti. Diskuze o zdanění bohatství vyvolává rozporuplné reakce. Někteří vidí v zavedení daně příležitost dosáhnout větší sociální spravedlnosti, zatímco jiní varují před negativními dopady na ekonomiku a zaměstnanost.