Německou ekonomiku zpomalilo hned několik důvodů. Vysoká míra inflace způsobila útlum kupní síly domácností, které se proto zdráhaly utrácet. Podle předběžných dat činila průměrná míra inflace v daném roce 5,9 %.

Evropská centrální banka bojovala proti vysoké inflaci nejvyššími úrokovými sazbami v historii. Dopady této skutečnosti pocítil zejména obor stavebnictví, kde došlo k výraznému propadu poptávek vzhledem k vysokým nákladům na financování bydlení.

Vývozci byli rovněž zasaženi slabou světovou ekonomikou, k čemuž bezpochyby přispěla politická nejistota v souvislosti s válkou na Ukrajině a na Blízkém východě i rozpočtovými turbulencemi v německé vládě.

Řada ekonomů ani v letošním roce neočekává výrazné oživení největší evropské ekonomiky. Mnozí ekonomičtí výzkumníci v poslední době snížili své prognózy a v některých případech nyní očekávají růst výrazně nižší, než je 1 %.

Federální vláda, spolkové země, místní úřady a organizace sociálního zabezpečení také opět utratily více peněz, než se očekávalo. Podle předběžných údajů činil schodek 82,7 miliardy eur, což je přibližně o 14 miliard eur méně než v roce 2022.

V návaznosti na dva pandemické výkyvy v letech 2020 a 2021 činil deficit podle předběžných výpočtů v uplynulém roce 2023 v poměru k celkovému výkonu ekonomiky 2 %. V roce 2022 se jednalo o 2,5 %.

Vypracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Německo.

Zdroj: Zeit.de