Španělské supermarkety nejlépe odolávají poklesu objemových prodejů v celé Evropě v důsledku inflace, a zároveň nejvíce rostou z hlediska obratu.
Ve španělském maloobchodu klesají tržby o 0,4 %, což je mnohem méně než pokles o 3,1 % zaznamenaný ve Francii, dále 2,3% pokles v Nizozemsku nebo 1,9% pokles v Německu.
Španělské supermarkety vygenerovaly vloni tržby 91 miliard eur, což představuje meziroční nárůst o 10,1 %. Růst je tažen především nárůstem cen potravin. V jiných evropských zemích byl růst tržeb nižší. Například ve Velké Británii byl růst o 9,2 %, ve Francii o 8,8 %, v Německu o 7,6 % a v Nizozemsku o 7,1%.
Diskontní obchody zaznamenaly nejvýraznější růst tržeb ve srovnání s jinými formáty, což vedlo k nárůstu jejich podílu na trhu v tomto segmentu. Tržby tedy vzrostly diskontním obchodům o 16,9 %, následovaly hypermarkety se 14,3 % a supermarkety s 13,5 %, které rovněž zvýšily svůj podíl.
Pokud jde o elektronický obchod ve Španělsku, online příjmy vzrostly o 10,1 % se stabilním podílem na trhu 2,6 %. Pozoruhodný je také 1% nárůst frekvence nákupů ve Španělsku, což je procento, které je i přes prudký nárůst cen nižší než u většiny evropských sousedů.
Zpracoval kolektiv pracovníků Zahraniční kanceláře Španělsko.
Zdroj: www.eleconomista.es
„Čína vede v klíčových ukazatelích díky podpoře inovací, obchodních sítí, infrastruktury a kvalifikované pracovní síly," uvádí společnost Dezan Shira & Associates ve zprávě Emerging Asia Manufacturing Index 2024.
Podle vyúčtování za rok 2023 zaplatila průměrná německá domácnost s bytem o rozloze 70 metrů čtverečních za teplo 800 až 1100 eur.
Jde o průlomový krok směrem k nulovým emisím oxidu uhličitého a budoucnosti udržitelné mobility.
Nevládní organizace Attac navrhuje zavést progresivní daňový model pro zdanění bohatství. Stát tak ročně získá až 22 miliard eur na klíčové investice. Attac upozorňuje na výrazný trend bohatnutí rakouských miliardářů, což vyvolává obavy z narůstající nerovnosti a koncentrace bohatství ve společnosti. Diskuze o zdanění bohatství vyvolává rozporuplné reakce. Někteří vidí v zavedení daně příležitost dosáhnout větší sociální spravedlnosti, zatímco jiní varují před negativními dopady na ekonomiku a zaměstnanost.