Rostoucí počet elektrických vozidel na novozélandských silnicích se znatelně projevil na nižším příjmu z daně z pohonných hmot, která slouží k financování údržby a budování silniční infrastruktury.
Majitelé elektrických vozidel na Novém Zélandu budou brzy platit silniční daň vypočítanou z počtu najetých kilometrů.
Od 1. dubna 2024 budou elektrická auta a plug-in Hybridy
s hmotností do 3,5 tuny podléhat dani za provoz. Vláda tím chce
kompenzovat stále se snižující příjem z daně z pohonných hmot.
Očekává se, že elektrická vozidla budou podléhat stejným
sazbám jako auta na naftový pohon, která musejí odvádět daň 0,076 novozélandského
dolaru.
Poměr prodaných nových elektrických vozidel na Novém Zélandu
na konci června 2023 dosáhl 14 procent ze všech prodejích. Zejména díky
příspěvkům rebates od vlády z rozpočtu, který stát čerpá
z vyšších daní, které aplikuje na prodej nových vysokoemisních
vozidel, jako například velkých SUV nebo 4x4.
Zvyšující se podíl elektrických a hybridních vozidel
znamená citelný úbytek příjmů do státního transportního fondu, ze
kterého se financují údržba a budování komunikací.
Nicméně vozidla s hmotností přesahující 3,5 tuny na
elektrický a hybridní pohon budou od těchto daní osvobozeny až do roku 2026. Vláda přiznala, že časem budou muset platit daň vypočítanou z ujetých
kilometrů všechny vozidla. Země bude během následujících tří let zvyšovat daňovou
sazbu u pohonných hmot ze 70 centů za litr až na 82 centů.
Stát si od změn slibuje, že přinesou do dopravního
fondu dalších pět miliard novozélandských dolarů a fond posílí o 25 procent.
V Austrálii je situace odlišná. Návrh na daň
z ujetých kilometrů ve státě Victoria rozporuje federální vláda,
a to i přes podporu všech států, přičemž některé státy oznámily i vlastní
návrhy na daň vypočítanou z ujetých kilometrů.
Zdroj: www.drive.com.au
Zpracoval tým
pracovníků zahraniční kanceláře agentury CzechTrade Austrálie.
Spolková síťová agentura usnadňuje účast na energetické transformaci a snižuje byrokracii.
Země jsou nuceny ke společnému postupu ve stínu čínských úspěchů na poli elektromobility. Konkrétnější podobu by strategie měla získat během zářijového jednání ekonomických ministrů.
Na lince M6, která spojuje bukurešťskou síť metra s letištěm Otopeni, byly zahájeny práce. Novou trať spolufinancují rumunská vláda, Evropská unie a půjčka od japonské vlády.
Britská ekonomika se dostala z recese, když hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí vzrostl o 0,6 %.